3 km /3,5 km/ SZ od Bystřice n. P., 563 m n.m.
Název obce, která leží na březích Domanínského potoka, pochází zřejmě od osobního jména Doman, Domabor, Domaslav.
V roce 1348 patřil Domanín s celou řadou dalších obcí k zubštejnskému panství, v roce 1358 náležel s bystřickou částí panství ke hradu Pyšolci. Doklad o staré rychtě, jež patřila doubravnickému klášteru, máme k roku 1363. V roce 1385 měl v obci zboží Adam, v l. 1409 - 1420 zde měl dvůr Mikeš z Domanína.
V 17. století byl v Domaníně svobodný dvůr /připomínán 1674/. Stará obecní pečeť z roku 1700 má ve znaku bylinu se třemi listy.
V letech 1847 - 1849 se u Domanína těžilo menší množství železné rudy pro štěpánovské železárny. Silnice Bystřice - Domanín byla stavěna v roce 1913, dále na Bohuňov a Janovičky od roku 1948.
Hasičský sbor byl v Domaníně založen v r. 1893.
Dříve i Velký Domanín /1547/. Od roku 1980 část města Bystřice nad Pernštejnem.
Na návsi u silnice stojí kaplička s malou vížkou /na oltáři soška Panny Marie/. Byla dokončena po I. světové válce, pomník padlých z 1. světové války vedle ní byl zbudován v r. 1927. Dalšími památkami jsou železný kříž před bývalou školou /čp. 13/ a vysoký žulový kříž z roku 1857 /opraven 1937/. Před čp. 87 stojí mramorový kříž z r. 1935. U silnice k Bystřici připomíná černý kříž z r. 1944 tragickou smrt Josefa Vraspíra / + 17. 9. 1943/.
Na návsi je malý rybníček, nad obcí slouží větší rybník jako přírodní koupaliště a 2 km Z od Domanína leží Domanínský rybník. Na říčce Bystřici ho založil už Vilém z Pernštejna /1435 - 1521/ a jeho vodou byly poháněny mlýny a valcha v blízkosti Bystřice nad Pernštejnem. Ve 2. pol. 19 st. už byla hráz značně poškozena a z toho důvodu musel být rybník v r. 1859 vypuštěn a opraven. Už v r. 1867 však došlo k úplnému protržení hráze a povodeň tehdy napáchala značné škody. Teprve z popudu MO Českého rybářského svazu došlo k obnovení rybníka v l. 1971 - 1976. Výměra vodní plochy je 20 ha, slouží k rybochovným účelům, sportovnímu rybolovu, regulaci průtoků a především jako příměstská rekreační oblast pro obyvatele Bystřice n. P. a okolí.
Snad právě v místě Domanínského rybníka či v blízkém okolí stávala ve středověku ves Pičulín. Na konci 15. st. mohla zaniknout v souvislosti s budováním nádrže.
Historickou zajímavostí jsou tragické skony tří občanů, kteří se v Domaníně udávili při hltání pečeně. Společně tak zemřeli na začátku hostiny obecní hromady dne 12. 12. 1813 starý rychtář a soused Kolbábek a totéž zde potkalo během svatebního veselí 27. 5. 1818 Josefa Pečínku ze Ždánic.
Zasloužilý učitel Vincenc Tomášek /1892 - 1976/, řídící učitel ve Štěpánově. Ve strojopisných „Vzpomínkách“ zachytil i zajímavosti z Bystřicka z počátku 20. století.
V Domaníně měl ateliér ak. malíř Tomáš Rossí /1955/.
Obec vstoupila i do regionální poezie: „Záda mi pozlatil krvácející kotouč nad Domanínem. A já jdu krásou opilý jak těžkým vínem.“
V Domaníně má zemědělská akciová společnost kravín a vepřín. V obci je hasičská zbrojnice, obchod se smíšeným zbožím, fotbalové hřiště u lesa /směr Bohuňov/, hostinec a kulturní dům. Autobusové spojení má Domanín na trase Bystřice - Míchov.
